GRAFOMOTORIKA - správný úchop
Grafomotoriku lze vysvětlit jako soubor psychomotorických
činností,které jedinec vykonává při psaní a které nejsou pouze
záležitostí pohybů ruky, ale jsou ovlivňovány psychikou.
Grafomotorika tedy může být nápomocna při diagnostice
psychických stavů, procesů a vlastností, případně při diagnostice
poruch a nemocí jedince. (Hartl, Hartlová,2000)
Dle Logopedického slovníku (Dvořák, 2001) je grafomotorika
"specifická motorika, koordinovaná pohybová aktivita při grafických
projevech (kreslení, psaní apod.)." Jedná se o pohyby ruky, jež jsou
řízeny psychikou a jež zanechávají grafickou stopu vyjadřující
nějaký význam. Grafomotorickou činnost lze označit za formu
komunikace i výrazový prostředek. Působí a je rozvíjena
v souvislosti s ostatními složkami gramotnosti. (Doležalová, 2010)
Oslabení jemné motoriky a grafomotoriky může mít u dítěte
školního věku za následek:
- obtížné osvojování tvarů písmen,
- neplynulost tahů při psaní,
- zvýšený tlak na podložku,
- kolísání velikosti a sklonu písma,
- sníženou úpravu písemného projevu, až nečitelnost
- pomalé tempo psaní,
- zvýšenou chybovost,
- potíže při samostatném učení z vlastních zápisů. (Bednářová,Šmardová, 2010)
Schopnosti a dovednosti potřebné pro budoucí psaní
Dítě snadněji zvládne nároky školní výuky psaní, pokud u
něj budou již v předškolním období rozvíjeny psychické funkce,
a to především:
- smyslové vnímání (zrakové, sluchové, hmatové, vnímání
- těla);
- diferenciační (rozlišovací) schopnosti (zrakové, sluchové,
- hmatové, fonematický sluch);
- prostorová orientace a představivost (pravo-levá orientace;
- pojmy: nahoře- dole, vpředu- vzadu) a orientace časová;
- paměť (zraková, sluchová adt.)
- analyticko-syntetické činnosti zrakové a sluchové;rytmické cítění. (Doležalová, 2010)