Stručně z historie

Podle legendy našli první ložisko grafitu v 16. století angličtí pastýři pod vyvráceným stromem. Černou špinící hmotu balili do hadříků, kůže či dřevěných destiček a značili jimi své ovce.

Jediné naleziště čistého grafitu v Borrowdale si však Angličané velmi střežili a odmítali grafit vyvážet do světa. Francouzský důstojník N. J. Conté r. 1795 přišel s objevem, jak zhotovit tuhu i z nekvalitního grafitu a ukončila tak monopol anglických dolů. Jemně namletý grafit smíchal s jílem, často směs ještě doplnil o saze nebo vosk, a vytvořil tak tuhy s různou tvrdostí – čím víc obsahovala směs jílu, tím byla tuha tvrdší. Zhruba ve stejnou dobu přišel s vynálezem tuhy ve dřevě i Rakušan Joseph Hardtmuth, ale svůj vynález si nechal patentovat později než Conté. V roce 1790 vyrostla ve Vídni velká továrna na tužky KOH-I-NOOR, která se roku 1827 přestěhovala do Českých Budějovic.

Tvrdosti tuh

Číselně-písmenné označení tvrdosti tuh začala jako první na světě používat firma KOH-I-NOOR Hardtmuth. Čísla od 1 do 9 doplnila písmeny H (H=hard, tvrdý) nebo B (B=black, černý). Vyšší číslo spojené s písmenem H značí vyšší tvrdost (např. 2H, 5H, 9H), vyšší číslo u písmene B značí měkčí tuhu (např. 3B, 6B, 9B). Středně tvrdé tuhy mají označení HB nebo F. Měkké tuhy obsahují více grafitu a mají tmavší stopu, tvrdé tuhy obsahují více jílu a zanechávají světlejší stopu.

Revoluci v tomto systému přinesla firma Faber-Castell se svými tužkami Pitt Graphite Matt, které rozšířily měkkou škálu až do hodnoty 14B. Složení těchto extra měkkých tuh je výrobním tajemstvím. Tyto tužky zanechávají matnou stopu, která se neleskne a kresba se tak dobře fotografuje nebo skenuje.

A jakou tvrdost si pro svoji práci vybrat? Tvrdé tužky jsou vhodné hlavně na rýsování, zanechávají tenkou světlou stopu, která se nerozmazává. Naopak umělci a kreslíři ocení měkké tuhy, které mají výraznou stopu a snadno se rozmazávají. Pro kresbu tužkou se samozřejmě nejvíce využívají celé sady tužek s různými tvrdostmi pro odstupňování tónů šedé.

Co znamená označení tvrdosti 1, 2, 3 pro školáky? Je to jen zjednodušená škála pro potřeby škol. Nejměkčí je tužka č. 1 (odpovídá evropskému značení B) a je vhodná pro kreslení. Pro první výuku psaní a běžnou potřebu je vhodná tužka č. 2 (odpovídá HB). Na rýsování je nejlepší tužka č. 3 (odpovídá tvrdosti H), je nejtvrdší a nejméně se rozmazává.

Druhy tužek

Kromě klasických grafitových tužek v dřevěném pouzdře existuje i mnoho dalších druhů.·

Progresso

Patent firmy KOH-I-NOOR, znáte je určitě jako barevné pastelky, ale vyrábí se i jako grafitové tužky. Silná tuha není ve dřevě, ale je obalená jen tenkou vrstvou laku. Dostupná je opět v mnoha tvrdostech. Progressa jsou určena hlavně pro umělecké účely.

Akvarelové tužky

Další specialita pro umělce. Tuha je rozmývatelná vodou. Vybraná místa kresby tužkou stačí rozetřít mokrým štětcem a dosáhnete efektu akvarelové malby, akorát v šedé škále. Velmi efektní!

Mechanické tužky

Jsou to tužky vybavené mechanismem, který vysouvá tuhu ven. Existují dva základní typy: versatilky a mikrotužky.

Versatilka je původní český vynález firmy KOH-I-NOOR z roku 1937. Tuha je schovaná v kovové tubičce a stiskacím mechanismem se vysouvá ven. Obvyklá síla tuhy je 2 mm a vyrábí se opět v několika tvrdostech. K dostání je také kratší silnější versatilka pro tuhy s průměrem 5,6 mm, které využijí opět hlavně umělci. Pro běžnou výuku psaní je versatilka nevhodná, protože je pro dětskou ruku příliš těžká. Firmy STABILO nebo Pelikan přišly s plastovou verzí mechanické tužky s ergonomickým úchopem, které jsou určeny přímo pro první psaní.

Mikrotužky jsou mechanické tužky s velmi tenkou tuhou. Nejběžnější jsou tloušťky 0,5 a 0,7 mm, ale vyrábí se i mikrotužky pro jiné tloušťky tuh (0.3,0.9, 1.4 mm…). Výhodou je, že se nemusí ořezávat. Nevýhodou je, že tuhy jsou křehké a snadno se lámou. Jsou skvělé hlavně na rýsování a technické kreslení, protože dokáže i bez ostření psát stále stejně tlustou čarou. V kombinaci s měkčí tuhou jsou mikrotužky vhodné i ke psaní a kreslení. 

Speciální tužky

Jsou to tužky se speciálním složením tuhy, jejíž stopa drží i na hladkém či mokrém povrchu. Můžete s nimi psát na dřevo, sklo, kámen, kov, smalt, keramiku a další povrchy. Patří sem třeba tesařská tužka, která skvěle píše na dřevo i kov a je plochá, aby se neskutálela z pracovní plochy.